Vážené
kolegyně, vážení kolegové,
před několika týdny jsem si Vám dovolil zaslat rozbor situace, ve které
se jako praktičtí lékaři nacházíme spolu s letmým
exkurzem do blízké, pro nás zřejmě někým naplánované neradostné
budoucnosti.
Jak
je Vám zcela jistě známo z přeposílané
korespondence, naši zástupci ve
vedení SPL považují cenová
jednání na příští rok za
ukončená a částku
42 Kč za jednicového pojištěnce
a jednokorunový bodza
historické maximum, kterého bylo možno dosáhnout.
Není
to pravda a není těžké to
dokázat. Každému, kdo sleduje posloupnost a
vývoj událostí musí být
zřejmé, že tato částka byla (opět?) předjednána
již
dávno před tím, než započala fraška
označovaná jako dohodovací řízení.
Jako každý rok si nejdříve silní hráči na trhu porozdělovali (za podivného
přihlížení a mlčení představitelů lékařských organizací) sféry vlivu a zisky s
patřičným procentním navýšením a drobky "pod
stolem" opět nechali těm hloupým, co si nedokáží říci, nakolik si
vlastně cení svojí práce. Centrálně naplánované asi
20% "historické" navýšení prostředků, jež by mělo příští rok
plynout do chronicky podvyživené primární péče, se zdravotnické
i laické veřejnosti cíleně předestírá jako omračující nárůst bez
toho, že by byly brány na zřetel naše zpochybňující argumenty, kterými
s přáteli z občanského sdružení Praktik.cz od dubna tohoto roku
bombardujeme lodivody českého zdravotnictví, média, lékařské ale i
pacientské spolky a organizace. Ekonomické
kalkulace máme na své straně, nevolnictví bylo v zemích Rakouska-Uherska
zrušeno již za vlády Josefa II. koncem 18.
století, ale kupodivu jsme za půl roku intenzívních jednání
nenarazili na
pochopení nikoho z vlivných, koho by zajímalo, že zdravotnictví v ČR
funguje nehospodárně, stojí a padá s až patologickým altruizmem
ošetřovatelského personálu a že k narovnání pokřivených vztahů je nutno vrátit
všem zúčastněným subjektům maximum svobody v jejich pohybu systémem i v
jejich rozhodování o sobě samých.
Je ironií, že tak samozřejmá fakta, platící v jakékoliv svobodné zemi na světě,
totiž že pacient bude sám rozhodovat o toku svých peněz směrem k
lékaři, takto motivovaný lékař bude v dobrém slova smyslu nucen
poskytovat v konkurenčním prostředí maximálně efektivní péči a zdravotní
pojišťovny budou nabízet svým klientům zdravotnické pojišťovací
"balíčky" s určitou mírou spoluúčasti jsou u nás, osmnáctý rok
budování kapitalizmu zpochybňována představiteli strany, která se
deklaruje jako občanská, demokratická a pravicová.
Je výsměchem,
když jste z úst tvůrců nového systému
stále
ubezpečováni, že se s Vámi dále
počítá jako se svobodnými subjekty na
trhu a přitom jste den za dnem sráženi k zemi
nesmyslnými nařízeními,
vyhláškami a prováděcími předpisy,
které mají účelově odvést Vaši
pozornost od
hlavního a stěžejního bodu, kterým je
bezskupulózní forsírování
zájmů úzké skupiny podnikatelů, jež
se rozhodli v tom jejich (ne našem) státně-monopolistickém kapitalizmu urvat,
co se dá.
Vážení kolegové,
dohodovací
jednání, jak je známe z dnešní zkarikované podoby, jsou již
definitivně minulostí. V roce 2008 dojde k přeměně zdravotních
"pojišťoven" v soukromé akciové společnosti, které budou ze zákona
shromažďovat privátní finanční prostředky svých klientů a pro další léta
individuálně nakupovat zdravotní péči dle vlastních vnitřních
pravidel. Nám je podobná činnost, běžná v
okolních demokratických zemích (vybírání peněz od pacientů) paradoxně upřena.
Naše firmy jsou z vůle silných hráčů na trhu udržovány ve stavu těsně před
bankrotem a jen na jejich libovůli bude záležet, kdy a
koho se rozhodnou vyřadit ze hry o (jejich) peníze.
Máme jedinou a poslední možnost, jak se v systému zachránit a udělat naše praxe
pro velkopodnikatele ve zdravotnictví neatraktivní. Po letech marných
apelů na zodpovědná místa není jiného řešení, než vytrvat v tlaku na
navýšení ceny naší práce, pro začátek alespoň tam, kde byla spočtena pro
rok 2004, tak abychom byli schopni čelit již započaté ekonomické
genocidě praktických lékařů. Děkuji tímto způsobem, nám dobře
známému, MUDr. Nečasovi ze Zlína za jeho sílu reprezentovat naše
postoje u ministra Julínka.
S úctou
praktický lékař
Uherské Hradiště
P.S.
na závěr jeden modelový příklad a lekce z ekonomie ....to abyste
věděli, co říci, až Vám bude někdo za rok či dva nabízet, že koupí Vaši
praxi ( v současných netržních podmínkách) za "neuvěřitelných 300 nebo 500 tisíc.
V reálném životě praktických lékařů existuje mnoho
pestrých variant - základní ekonomické uvažování nad našimi
praxemi je tedy nutno ukázat na velmi zjednodušeném modelovém příkladu.
Nejprve si proberme příklad lékaře, který odchází do penze:
Do
svých čtyřiceti let pracoval v nemocnici na interním
oddělení, aby uživil rodinu sloužil o víkendech a
také RZP, poté si odkoupil
praxi praktického lékaře. Tam musel dvacet let sedět na
dvou židlích, to znamená, že na jedné straně jako
lékař s veškerou
medicínskou odpovědností a na druhé straně jako
podnikatel s veškerou
odpovědností manažera podniku.
Už toho měl za svého života dost a rozhodl se ukončit svůj profesní život v
šedesáti letech. Protože si myslí, že vykonával těžkou a odpovědnou práci,
nechce v důchodu přežívat jako sociál, ale chce mít důstojný příjem. Stanovil
ho na 30.000 měsíčně. Jeho důchod od státu včetně penzijního
připojištění činí 8.000 Kč. Musí tedy prodejem praxe dorovnat 22.000 korun
měsíčního příjmu.
Předpokládáme-li, že bude fyzicky existovat do 80 let, musí si uložit na účet
peníze, ze kterých bude každý měsíc odebírat částku 22.000 Kč. Tato suma musí
být tedy ve výši 5. 280.000 Kč.
Lékař uvažuje i o tom, že nechce být, až bude
bezmocný, své rodině na obtíž.
Umístění do veřejných domovů důchodců bude
stále větší problém a v podobných
soukromých zařízeních není platba 30.000
korun za měsíc už dnes nic zvláštního.
Hodlá si též do důchodu koupit nové auto, jeho
poslední v životě, za 400.000
Kč. Náklady s ukončením praxe, vyplacení
odchodného sestře, doplacení daní,
zdravotního a sociálního, úprava ordinace
před prodejem jej vyjde zhruba
na 100.000 Kč. Souhrnem tedy bude muset svoji zavedenou praxi
praktického lékaře prodat za 5. 780.000 Kč.
Pokud by prodal za méně, tak si možná nekoupí
žádné auto a bude jezdit
autobusem, nebo bude jeho důchodový měsíční
příjem nižší, jinde neušetří.
Praxi od něj odkupuje mladý kolega, kterému je 35 let, má
dvě děti a jeho manželka, učitelka základní školy je nyní na mateřské dovolené.
Musel si zaplatit získání atestace z praktického lékařství a jako
sekundární lékař na neurologii si nic nenašetřil Celou částku na
odkoupení ambulance si tedy půjčuje od banky na úvěr.
Při úroku 4 procenta bude muset zaplatit 6.011.200 Kč. Rozhodne se, že
úvěr splatí za sedm let, musí tedy každý měsíc na splacení úvěru vydělat 71.560
Kč.
Normální osobní příjem lékaře by se měl rovnat trojnásobku průměrné mzdy, tedy
lékařův osobní příjem by měl být 60.000 Kč. Tento lékař však bude sedm let
splácet ambulanci a jeho osobní příjem bude muset být nižší, řekněme poloviční,
tedy 30.000 Kč. Podle výpočtů, které byly provedeny na půdě sdružení Praktik.cz
jsou provozní náklady průměrné ordinace 90.000 Kč měsíčně.
I když lékař koupil ordinaci v dobrém stavu, není
myslitelné,aby do ní po dobu sedmi let neinvestoval, předpokládejme průměrně
3.000 korun měsíčně na investice. Aby tedy jeho praxe vyhověla výše popsaným
zadáním musí mít měsíčně příjem 90.000 plus 30.000 plus 3.000 plus 71.560 Kč,
tedy celkem 194.560 Kč.
Pokud by tedy platila dohoda uzavřená mezi představiteli SPL a zástupci
zdravotních pojišťoven, je vypočítáno, že by průměrná praxe praktického lékaře
měla příjem cca 130.000 Kč.
Takže tu máme rozdíl zhruba 65.000 Kč mínus každý měsíc, za
rok propad do červených čísel ve výši 780.000 Kč.
Zvýšení úhrad podle poslední dohody
by jenom oddálilo ekonomický krach
svobodných lékařských praxí a hnalo by
lékaře do náručí velkoprůmyslových
ordinací Dr. Potysze.
Nevíme s čím ministerstvo zdravotnictví ve
své vyhlášce přijde. Pokud by byly
úhrady nižší, než byla dohoda, dá se
počítat se značným odporem praktických
lékařů
a s významnými protestními akcemi.
Vyšší úhrady ve vyhlášce
jistě nebudou a
nejpravděpodobnější varianta je, že
vyhláška bude respektovat onu špatnou
dohodu.
Ti lékaři, kteří mají ekonomické
myšlení a nechtějí pasivně přihlížet
další
degradaci své profese, ji stejně nepřijmou a dají se i
tak očekávat protestní
akce, byť v menším měřítku.
Je smutné, že bossové Sdružení praktických lékařů jsou ochotni souhlasit s
dohodou 42/1, když oni sami spočítali již před dvěma roky, že minimální hladina
je 55/1,10.
To je jednání, které nelze označit jinak, než za zrádné a škodlivé a pokud se
tito představitelé chtějí nadále takto chovat, měli by odstoupit,
nebo mluvit jen za sebe a ne za celý obor praktického lékařství